Popis
Schizandra čínská nesoucí latinský název Schizandra chinensis se řadí mezi nejdůležitější byliny tradičního čínského léčitelství. Její jméno pochází ze skutečnosti, že plody mají všech 5 základních chutí - sladkou , slanou , kyselou , hořkou a pikantní. Říká se, že těchto pět chutí odpovídá lidským orgánům - játra jsou kyselá, sladká je slezina, hořké je srdce, slané ledviny a pálivé jsou plíce. Schizandra je opadavá liána vysoká až 10 metrů , některé zdroje uvádějí až 15 metrů. V našich končinách dostala lidové označení jako Klanopraška čínská. Složení Klanopraška obsahuje takzvané lignany , které jsou sloučeninou schizandrinu a gomisinu. Dále se zde vyskytuje schisandrin B , terpinen , bisabolene , gomisin K2 , gomisin S , pregomisin , schisantherin , schicantherin B , angeloylgomisin Q a rubrildilactione. Užívání a dávkování 1 - 3 g prášku Schizandry rozmíchejte ve vodě a vypijte (případně si přidejte do jogurtu). Užívejte 2x denně, ale nedoporučujeme užívat před spaním. Historie Plody Klanoprašky se používají v tradiční čínské medicíně , kde je považována za jednu ze základních 50 bylin. Užívanou částí byliny je plod, jehož sběr je nejvhodnější na podzim a následně se nechá vysušit. Další částí jsou listy, které ale neobsahují tolik prospěšných látek jako plody. Ty se používají jak v sušené formě , tak i ve formě čaje. V Číně se z plodů dokonce vyrábí i víno a v tradiční čínské medicíně se plody užívají při potížích s ledvinami , při průjmu , k zastavení nadměrného pocení a k uklidnění ducha. Klanopraška je považována za jeden z nejsilnějších stimulantů vůbec. Více o bylince Mladé listy mají zelenou barvu , ale postupem času zežloutnou. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 8 centimetrů a široké 2 až 4 centimetry. Květy mají příjemné citronové aroma. Barva je různorodá od bílé, nažloutlé po růžovou. Plodem je přibližně 6 milimetrů velká bobule červené barvy, která dozrává od srpna do konce října. O semenech se ví, že mají po nadrcení nepříjemnou hořkou chuť. Schizandra kvete na jaře od dubna do května. Její domovinou jsou lesy na severu a severovýchodě Číny. Tato rostlina pro vás může být zajímavá tím, že se dá pěstovat například na vaší zahradě, kde vás svými květy doslova "ochrání před sluncem”. Rostlina je zvyklá na naše podnebí a tím pádem je odolná proti mrazům. Velkou zajímavostí je fakt, že dokáže být mrazuvzdorná až do -35° C , kde přitom při pozdních jarních mrazících mohou občas narašené rostliny omrzat. Nejlepší období pro zasazení je jaro, kdy přejdou ranní mrazíky. Mladší rostliny ještě tak odolné nejsou, proto je lepší, když je na zimu přikryjete. Rostlina pro svůj růst vyžaduje dostatečnou vlhkost , půdu bohatou na humus a dostatek slunečního světla , nevsazujte na stinná místa s málo propustnou a hlinitou půdou. První tři roky roste liána pomalu, až čtvrtým rokem se její růst zrychlí a může dorůst výšky 8 až 10 metrů. Kořeny jsou mělké, a proto ji vsazujte do míst, kde se jí v letních měsících dostane hodně vláhy. Jelikož je to liána je důležité ji opatřit oporu, opravdu krásně vypadá na pergolách. Po třech až čtyřech letech se objevují první květy a posléze i plody , které vyrůstají podobně jako rybíz. Pěstování Výhodou Klanoprašky je, že není náročná na pH půdy , ve které je zasazena či ve které zrovna roste. Snese tedy jak zásadité , tak i neutrální až kyselé prostředí. Jediné, co nesnese je suchá půda. Začneme tím, že do pěstební jámy dáme kvalitní kompost a pro rostlinu připravíme oporu , bez níž by se při své 6 metrové výšce neobešla. Ze.
